O Livii ...
Říkali jí „Pískle“, u pusy držela švihadlo coby mikrofon a neustále do něj cosi do něj broukala. Švihadlo za opravdový mikrofon vyměnila jako náctiletá na různých soutěžích. Začala zpívat s dechovou kapelou, ale volila stále prostor za bicími jako ideální pozici pro svůj projev. Jak ubýval stud, posouval se centimetr za centimetrem stojan mikrofonu k okraji pódia. Současně zpívala již v několika kapelách a nejvíce se jí líbil pop-rock.
Zaznamenala i několik úspěchů na soutěžích včetně vítězství v Doremi, ale rodinný dům na konci světa, kde lišky dávají dobrou noc, je sice ideální oázou klidu pro bydlení, ale byl v rozporu s lukrativními nabídkami. Nakonec děti a rodina byly přednější než zpěv. Přesto se dokázala vymanit z každodenního víru maminkovských povinností a i nadále zpívala. Byly to různé obřady - vítání občánků, svatby, vernisáže, a repertoár se tak rozšířil o klasiku, swing, jazz a dětské písně. Díky návštěvám Památníku K.Čapka ve Staré Huti přibyla další záliba, a tou se stalo divadlo. A tak ztvárnila několik postav z klasiky a těší se na další angažmá. Určitá samostatnost dětí (Sabinka 93 a Adámek 96) a pochopení manžela umožnily její účast v duetu "Miniprojekt IS" a natočení prvního alba "Propast u nohou" se skupinou Pepela, které se řadí spíše k folku než k populární hudbě. Dále dojíždí do Prahy na hodiny zpěvu a tance, textuje, komponuje a zpívá. Natočila v roce 2003 své první autorské album s Pepelou s názvem “Vzteky bez sebe“. Lívie začíná být slyšet v rádiích, zpívá srdcem a příjemný hlas v celém rozsahu její projev jen podtrhuje. Chystá projekty pro děti včetně natočení dětského CD a pracuje na třetím, opět autorském albu s Pepelou, kde mají být i zajímaví hosté.
A poslední dotaz: Kdy bude nějaké to nové album na světě? No, dříve než do konce roku 2004 to nebude, ale výrazně déle také ne.
Livie o sobě …
Miluji vše krásné - od folku po jazz a nevyhýbám se ničemu novému. Když zpívám, jsem šťastná, když jsem šťastná, žiji. Žijte také!
A plány do budoucna … uvidíme…
Napište mi >>
